2. UX horor: Rytíř Horní Hrany

15. srpna, 23:57, měsíc v Beranu

Co se stalo (verze pro lidi)

Odstranila jsem náhledové obrázky z blogu v postranním panelu. Na mobilu byly malé jak blechy a skoro neviditelné. Po uložení zmizel margin u třetího banneru. Nadpis se přilepil ke stropu a odmítal se vrátit zpátky dolů.

Bannerovo povýšení

Banner vyskočil, praštil hlavou do stropu a zůstal tam viset jako netopýr. „Tady nahoře je čerstvý vzduch a lepší signál,“ špital do pavučin. Pavouk na římse ho slavnostně pasoval na rytíře horní hrany. Měsíc v Beranu mu zazpíval fanfáru, zatímco blechy pod ním pořádaly spontánní průvod. Banner se houpal v průvanu a v novém rytířském majestátu mával na zbytek stránky.

„Banner, co se dotkne stropu, už nikdy nebude obyčejným bannerem.“

Podezřelá kočka

V hlubinách stylesheetu se ozývalo tiché předení. Kočka s razítkem NE se plížila kolem selektorů, ocasem přepisovala marginy a zanechávala chlupy mezi závorkami. V kódu se objevilo podivné „undefined“ vyryté do podlahy a škrábance v komentářích ve tvaru kočičí tlapky. Banner přísahal, že v konzoli zahlédl pár žlutých očí. Detektivní lupa si zapisovala poznámky a mumlala.

„Podezření: ocas v kaskádách.“

Návrat na zem

Ruční náplast v podobě marginu přilepila banner zpátky na zem. Sice kýchal od stropního prachu, ale poslušně stál na svém místě. Přesto občas zvedl oči nahoru – tam, kde čekaly hvězdy, pavoučí erb a vzpomínka na rytířskou slávu.

„Pavoučí erb, měsíční fanfára a kód, který dýchá vlastním životem.“

Ponaučení

Nepodceňuj mezery. Jeden margin může rozhodnout, zda Tvoje stránka zůstane při zemi, nebo se vydá do výšin na vlastní rytířské dobrodružství. A kočka? Ta si zatím přede v kódu a čeká na další příležitost.

„Mezera je malá, a přesto v ní klíčí prales, Měsíc a kočičí ocas – celý vesmír mezi dvěma pixely.“